Na Nových Sadech jsem si všimla nevidomé slečny se slepeckým psem, ujela jí šalina č. 1. Nabídla jsem se, že s ní počkám na další - za pár minut přijela, ale zastavila až na 2. pozici, tak jsem řekla slečně, ať jde pomaličku za mnou, že zaběhnu za řidičem a poprosím ho, aby na ni počkal. Řidič ochotně počkal a slečna i s pejskem v pořádku nastoupili. Vděk, který jsem slyšela v jejím "mockrát vám děkuju" mi skoro vehnal slzy do očí. Nebuďte k ostatním lhostejní :) a mějte krásný den. Ivča

Iva, 9. 6. 2017